657 korun versus 41 miliard

15. 06. 2015 13:37:31
Jsme v průměru ochotni zaplatit za zprostředkování této služby pouhých 657 korun. Stála nás ale během pěti let nejen desítky miliard za zprostředkování, ale dalších neuvěřitelných 41 miliard navíc jen tak vyhozených do vzduchu.

Životní pojištění se totiž změnilo v továrnu na peníze.

Společnost Deloitte si nechala u firmy STEM/MARK udělat před časem průzkum toho, co si obyvatelé České republiky myslí o finančních poradcích a zprostředkovatelích. Zvláštní pozornost byla věnována životnímu pojištění. Z jedné z otázek vyplynulo, že Češi jsou připraveni platit za zprostředkování služby – jenže podle nich by měla být odměna pro poradce asi tak v průměru 657 korun. Možná by respondenty této ankety zajímalo, kolik za poskytované služby platí ve skutečnosti. Je to i dvojnásobek toho, co za rok zaplatí klient své pojišťovně. Takže pokud je smlouva zavazuje posílat dva tisíce korun měsíčně, tak zprostředkovatel dostane třeba 48 tisíc za to, že získal klienta. Nepoměr mezi 657 korunami a dvojnásobkem ročního pojistného je značný. A bohužel ukazuje, že i když si myslíme, že finanční gramotnost se zvyšuje, nebude to zřejmě tak úplně pravda. Protože vědomost o ceně za zprostředkování je jistě součástí finanční gramotnosti. Jenomže to by také museli zprostředkovatelé svým klientům oznámit: Budu z toho mít tolik a tolik.

Ostatně oněch průměrně zamýšlených 657 korun je také poněkud absurdních, to jsou peníze, za které by tuto kvalifikovanou práci zcela jistě nebyl schopen nikdo dělat. Důležité však je něco jiného – ukázalo se totiž, že naprostá většina lidí nemá ponětí o tom, že poradcům ve skutečnosti platí a to značné částky. Myslí si (nejspíše), že provizi zaplatí pojišťovna. To je (formálně) pravda. Ale už jim uniká, že ona pojišťovna si vyplacenou provizi vybere v podmínkách pojištění. Jinými slovy jí zaplatí spotřebitel.

Takže kdo se pojistí na dvacet let a pojistnou dobu i dodrží, ten „na sebe“ odváděl prostředky pouze osmnáct let – zbylé dva platit tomu, kdo ho k uzavření smlouvy přemluvil. A co, když smlouvu vypoví třeba už po dvou nebo třech letech? Správně, v takovém případě dostane v lepším případě klient pouze malou část toho, co zaplatil (a v podstatě je vedlejší, zda šlo o kapitálovou nebo investiční životní pojistku). Mnohdy nedostane vůbec nic.

Je tu ještě jedna zajímavá okolnost. Analytik Petr Jedlička uveřejnil článek, ve kterém se detailně zabývá tím, že každý rok je určitý počet smluv „stornován“, přičemž ti stejní lidé zakládají zároveň pojistky jiné.

Z hlediska jejich rodinné pokladny je to obdivuhodné. Spořím třeba čtyři roky. Pak „se rozhodnu“ (uvozovky vysvětlím vzápětí) k tomu, že smlouvu vypovím a uzavřu u jiné společnosti smlouvu jinou (nicméně na stejný produkt). To je absurdní postup. Z oněch dvaceti let už totiž nemám poměr 2:18, ale dokonce 4:16. To znamená, že se mi poměr let „neproduktivních“ (placení provize) a „produktivních“ (vytváření kapitálu nebo uskutečňování investic), dosti zásadně posunul z 1:9 na 1:4. Jinými slovy je změna pojišťovny hodně drahý špás. A to by tedy klient musel dostat naprosto zázračné podmínky, aby se mu to vyplatilo.

Zmíněný Petr Jedlička s odkazem na data ČNB a na další zdroje uvádí, že od roku 2009 do roku 2014 (tedy celkem během šesti let) bylo zprostředkovatelům a finančním poradcům vyplaceno asi 41 miliard korun a to jen jako provize v těch případech, kdy klient stornoval starou smlouvu a založil novou. Zní to jako neskutečná suma? Jistě. Ale kdo nevěří, může si jí ověřit ZDE.

I kdyby mělo všech cca deset milionů obyvatel této země životní pojištění, tak podle průzkumu Deloitte by všichni dohromady byli za jeho sjednání ochotni zaplatit asi 6,6 miliardy korun. Aniž o tom vědí, tak daleko menší počet lidí zaplatil během šesti let JENOM za změnu staré smlouvy na novou 41 miliard korun. Drtivá většina z nich pak na změně smlouvy tratila a jejich nové podmínky nemohly pokrýt tyto dryáčnické nápady. Ten nepoměr je prostě odzbrojující a nutně si žádá řešení. Co je totiž výsledkem?

Neustálé přepojišťování již existujících pojištěnců a jejich převádění od jedné „značky“ k jiné. Životní pojištění je přitom koncipováno jako produkt se státní podporou (snížení daňového základu) a jako produkt dlouhodobý. Obecně se předpokládá jeho trvání kolem dvaceti nebo pětadvaceti let. Ve skutečnosti končí čtvrtina smluv stornem do dvou let a více než polovina se nepřehoupne přes pět let trvání. Pak ale věc ztrácí smysl – protože i když většina „stornujících klientů“ obratem uzavře pojistku novou, efekt je zjevný. „Propojištěnost“ populace se „přepojišťováním“ nezvýší. Jediné, co vzroste, jsou vyplacené provize.

Jenže – co s tím dělat?

Z mého pohledu je věc jasná. Jakákoliv smlouva o životním pojištění by měla obsahovat také informaci o výši odměny (provize), kterou dostane za zprostředkování finanční poradce. Neboť tuto odměnu platí sice formálně pojišťovna, ve skutečnosti jí ale uhradí klient a je jeho právo vědět, kolik ho zprostředkování bude stát. Za druhé je zde potřeba stanovit nějaké limity odměn pro poradce. Nynější stav tuto regulaci vůbec nepoužívá, to bude nutné změnit. V parlamentu nyní chceme prosadit regulaci ceny zprostředkování životního pojištění. Jsem přesvědčen, že to je dobré řešení...

Autor: Ladislav Velebný | pondělí 15.6.2015 13:37 | karma článku: 20.51 | přečteno: 981x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ekonomika

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.49 | Přečteno: 592 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.70 | Přečteno: 900 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.65 | Přečteno: 1547 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 494 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse
Počet článků 78 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1359
Zcela obyčejný člověk ze severní Moravy, kde je drsné podnebí a skvělí lidé. Shodou okolností jsem poslancem, ale to není tak podstatné. Nicméně moje barva je oranžová.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...